Konecne cyklistika! Sice ji bylo v planu ne moc, ale konecne!
Vyjeli jsme po devate, slunicko uz bylo vysoko. Propletli jsme se centrem Sihanoukville a pri te prilezitosti ztratili Speldu s Martinem, kteri nedorazili do srazove hospudky nad mestem. Cesta v tricetistupnovem teple ubihala v mirnem vetru prijemne. Zvlnena krajina nebyla nijak narocna, sjezdy stridaly stoupani a hospudek se stinem bylo dost. Pred polednem jsme po 25 km dojeli k odbocce u letiste, kdemel byt I narodni park. Vyjel jsem na pruzkum a po pul km nasel stanici strazcu parku. Byla dost skromna, ale presto tam meli mapku, z niz jsme poznali, co dal. Chvilka hledani obedove restaurace a nakonec jsme odjeli o par km dal k rece, kde byla dalsi ranger station.
Stale bez Speldy a Martina jsme konecne nasli obed, ale jeste predtim jsem vypadl z role kusovky a zajistil lodicku do parku a bydleni v rybarskem domecku. Behem obeda s vyhlidkou na reku konecne po serii SMS dorazili nasi ztracenci. Na odbocce u letiste dojeli az k mori a dost si to tam uzili.
Bez kol jsme nasedli na lodicku a hodku a pul jeli po rece lemovane mangrovovymi haji. Reka neni moc osidlena, ale par drevenych domecku s palmovymi plazemi ji lemovalo. U jednoho z nich jsme nakonec, po oblouku v mori pri cekani na delfiny, pristali.
Kdyz uz jsem se obetoval a samozvolil nacelnikem odpoledne, musel jsem zajistit I veceri. Nebylo to slozite, u paty dlouheho mustku spojujiciho nas domecek na kulech s pevninou bylo skromne misto nazyvane restauraci, kde jsem objednal 3 kg grilovanych krabu.
A pak uz byl cas na koupani a vubec relax, taky jsme jeste museli vybudovat soustavu moskytier na zaprazi/verande domecku. Pred sedmou byli krabi hotovi a byli proste sqeli! Par pivek, k tomu od mistnich palmove vino, pohoda. Vecer srovnatelny s tim na palmove plazi v Kostarice.
Na obzoru brblaji svitici rybarske lodky, v oparu vychazi mesic, co byl pred par dny v uplnku. Ale i toto rajske misto je jiz pokryto mobilnim signalem.
Žádné komentáře:
Okomentovat