Nejdřív jsem si myslel, že to je vtip. Ale Tomáš to myslel vážně. Sice jsem vstal o půl šesté, ale postupoval jsem ukázněně a když jsem se zdržel pár minut dopumpováváním kola, vysloužil jsem si náčelníkovo pokárání za zpoždění. Následovala časovka k pokladny, no prima, nerozježděný, s jet lagem a nevyspalý, až jsem se bál, aby ten den pro mne neskončil příliš brzy. Po 7 km jsme byli u Angkor Watu, slunce zrovna vyšlo. No... Prostě nádherla. AW patří mezi notoricky známé památky, kterého jsou "nakoukané" dopředu. No... Není. Jak samotný areál AW, tak i ostatní chrámy rozptýlené na obrovské ploše nelze zobrazit na fotkách. Sice se mi podařilo udělat "povinnou" fotku AW přes vodu proti vycházejícímu slunci, ale ty další se mi určit nebudou líbit, stejně jako všechny, co jsem dosud viděl. Což nic nemění na tom, že je to tu prostě impresívní a monumentální. Závěrem návštěvy jsme vyfotili střed vesmíru, nenápadnou bod uprostřed chrámu.
Po prohlídce AW zpestřením drzou opicí, která mi ukradla vodu, jsme posnídali na dohled areálu. Dalším cílem byl Angkor Thom, chrám v centru města, kterého ve 12. století čítal přes milion obyvatel. 54 věží s kamennými tvářemi přes 200 duchů a bohů... Fotky opět lžou. Nakonec jsme s Jardou našli alespoň kousek z basreliefů, ale na celých 1200 m(!) jsme neměli čas.
V rámci objevování jsme zabočili k zapadlému chrámu Ta Nei, dosud nedotčenému rekonstrukcemi. Chrám byl jak z Knihy džunglí, jenom ten Ká se nějak nechtěl objevit. Ne, nebudu popisovat chrámy, koukněte někde na fotky...
Obědový sraz byl u dalšího megamonumentu - chrámu Ta Prahm. Po jídle, nutně spojeném se siestou ve čtyřicetistupňovém vedru, jsme se s Tomášem vydali na prohlídku. Tato stavba je znám především mohutnými stromy vrostlými do zdí. Kombinace obří stavby v konfliktu s přírodou je opět silná. Bohužel se nám ale nepodařilo nalézt tvář Aštara, zarostlou do kořenů, jeden ze symbolů nacházejících se mimo hlavní stavbu. Příště.
Další část "zlatého" okruhu už jsme jen projeli, protože jsme se báli zatmění. U Angkor Watu jsme dojeli zbytek skupiny fotící AW při západu a za chvilku jsme byli v hustém provozu minibusů a tuk-tuků (motorky s přívěsem) doma. Bylo to krásného, alekrátké. Celý areál potřebuje několik dní. SEM se vrátím!
Po nezbytném rekonstrukci ve sprše se konala porada, co zítra. Tomášovi náčelnictví končící a každý chce byt "kusovka", tj. nic nerozhodovat... A běda, když někdo projev názor, okamžitého je označen za náčelníka... Nakonec jsme v tuto programovém anarchie našli konsensus a plán na zítra je hotov. Za odměnu jsme vyrazili na večeři. S Romanem jsme si dali Khmer BBQ a rozhodně nebylo zle. Raková variace na pálivé kolíky v Číně. A krevetový zákrm. Ostatní dali obří ryby a taky si nestěžovali. JV Asie je prostě ráj gurmánů. Bar jsme vypustili. Vyřadil jsem pár mejlů a teď po půlnoci, když už ostatní zalehli, klofu blog. Jarda sliboval zápis z dvoudenní expedice, ale nějak selhal. Tak se těšte na zítra.
Žádné komentáře:
Okomentovat