Název dne je trošku zavádějící. Zatímco ospalé postkoloniální městečko Kampot svou architekturou připomíná francouzské časy a jeho název je jen synonymem pro znamenitý pepř, Kep opravdu znamená krab. Snídali jsme v sedm a (skoro) v osm už jsme vyjížděli. Ale ne daleko. Dva kilometry proti proudu řeky byl včera objevený malý resortík, kde půjčovali seakajaky, což byl náš dopolední program. Motorovým člunem jsme se vyvezli 8 km proti proudu a pak už jsme se zanořili do spleti kanálů lemovaných palmami s dlouhými větvemi. Někdy se kanál zúžil tak, že palmy vytvořily zelený tunel a dostály tak názvu Green Cathedral. Pluli jsme zeleným labyrintem dle návodu "vždycky vpravo" mezi palmami I vesničkami, až jsme vypluli zpět na řeku. A pak už jen zpátky po řece, po jejím velmi mírném proudu.
Někteří, tedy většina propadli poklidnému kouzlu dřevěného resortu a objednali oběd. My s Martinem jsme ale už vyjeli k dnešnímu cíli, městečku Kep vzdálenému 30 km. Nějak jsme už přivykli, jízda v poledním vedru docela šla. Jednou jsme při pauze dali lisovánou šťávu z cukrové třtiny vylepšenou citronem, docela vydatný nápoj pro cyklistu . Za hodinu a půl jsme byli v cíli, penzionu Kukuluku. Vyhovoval, měl o-brov-skou dormitory v prvním patře I nějaké dvojáky. A kromě toho I vlastní pláž a bazén. Po nezbytné SMS jsme pokračovali průzkumem městečka. Kromě toho, že jsme si potvrdili správnost volby ubytování, jsme objevili I krabí trh se spoustou hospůdek. V jedné z nich jsem dal I skvělé krevety na zeleném pepři, lokální specialitu. Po návratu už naši byli v penzionu a oddávali se dekadentnímu poflakování, popíjení a pokuřování v bazénu, k čemuž jsme se radostně s Martinem přidali.
Propracovali jsme se tak k večeři a kam jinam, než zase na jeden km vzdálený trh. Jako "znalec " jsem vybíral hospůdku a měl jsem neuvěřitelnou kliku. Večeře byla skvostná. Zatímco většina dala grilované krevety na (místním) zeleném pepři (upraven trochu připomíná vzhledem hrozenky rybízu, jen kuličky jsou zelené a tvrdé), my s Martinem jsme šli do místní speciality, grilování krab na pepři. Kulinářský zážitek to byl absolutní. Nebál bych se použít pojmu gastronomický orgasmus. Tahle hospoda je důvod se sem vrátit, jenže ve zmatení smyslů jsem si nepoznamenal její název...
Zbytek večera po návratu opět dekadentní - drinky, bazén a tak... A zítra 60 km cesty podél pobřeží do Vietnamu.
Ujeto: 35 km na kole; 8 km lodí, 12 km na seakajaku
Žádné komentáře:
Okomentovat